Starý dluh, nová šance: Jak promlčecí doba stála 15 let na místě

Okresní soud ve Strakonicích se nedávno zabýval případem, který zásadně připomíná důležitost správného načasování právních kroků při vymáhání pohledávek. Případ starý více než patnáct let dostal nový rozměr a ukazuje, jak složité může být posouzení promlčení v situacích, kdy se prolínají rozhodčí řízení, exekuce a měnící se judikatura.

Vše začalo v září 2008, kdy si žalovaný sjednal u banky spotřebitelský úvěr ve výši 150 000 Kč. Úroková sazba činila 23,38 % ročně a úvěr měl být splacen v 71 měsíčních splátkách po 3 919 Kč. Jenže už v polovině roku 2009 se dlužník dostal do problémů. Banka mu zaslala výzvu k okamžitému splacení a k 10. červenci 2009 celou pohledávku zesplatnila. Na jistině přitom dlužník stihl uhradit pouhou zlomek – necelých 4 050 Kč.

Původní věřitel se rozhodl využít rozhodčí doložku obsaženou ve smlouvě. V květnu 2010 podal návrh na zahájení rozhodčího řízení a už v srpnu téhož roku měl v ruce pravomocný rozhodčí nález ukládající dlužníkovi zaplatit přes 194 000 Kč včetně příslušenství. Následovala exekuce nařízená v dubnu 2011. A pak? Pak se případ na dlouhých čtrnáct let takřka zastavil.

Proč dluh nezanikl promlčením

Mezitím se měnila judikatura k rozhodčím doložkám ve spotřebitelských smlouvách. Přelomové usnesení Nejvyššího soudu z 11. května 2011 stanovilo jasná pravidla pro posuzování jejich platnosti. Mnozí dlužníci začali argumentovat, že rozhodčí nálezy vydané na základě neplatných doložek nemohou být exekučními tituly a že promlčecí doba běžela celou dobu bez přerušení.

Právě na tuto argumentaci vsadil i opatrovník žalovaného v tomto případě. Namítal, že rozhodčí nález je neplatný a celá pohledávka je promlčena. Navíc poukazoval na to, že věřitel nepodal žalobu bezprostředně po zastavení exekuce.

Soud však jeho námitky odmítl. Klíčové bylo datum podání návrhu na rozhodčí řízení – květen 2010, tedy více než rok před sjednocujícím rozhodnutím Nejvyššího soudu. Jak soud zdůraznil s odkazem na rozhodnutí Ústavního soudu, věřitelé, kteří uplatnili rozhodčí doložku před 11. květnem 2011, jednali v období neustálé změny rozhodovací praxe. Nemohli tedy předvídat, že jejich postup bude později hodnocen jako problematický.

Promlčecí doba tak podle soudu přestala běžet již v květnu 2010 a znovu se rozběhla až po zastavení exekuce v srpnu 2025. Věřitel přitom podal žalobu pouhých třináct dní po vydání usnesení o zastavení exekuce – to soud považoval za postup bez zbytečného odkladu.

Praktické dopady pro věřitele i dlužníky

Tento případ ilustruje několik zásadních principů, které by měl znát každý podnikatel či majitel firmy vstupující do úvěrových vztahů. Za prvé, zahájení rozhodčího řízení nebo soudního sporu staví promlčecí dobu. Pokud věřitel aktivně vymáhá svou pohledávku legitimními prostředky, promlčecí doba neběží. Za druhé, při posuzování oprávněnosti postupu věřitele je rozhodující okamžik, kdy věřitel učinil příslušný právní krok, nikoli kdy o něm bylo rozhodnuto nebo kdy nabyl právní moci.

Pro dlužníky pak z případu vyplývá důležité ponaučení: pouhý běh času nemusí znamenat zánik dluhu. Aktivní věřitel, který svou pohledávku řádně uplatnil, může mít nárok zachován i po mnoha letech. V tomto případě uplynulo od poskytnutí úvěru sedmnáct let, od zesplatnění šestnáct let, přesto soud nárok věřitele uznal v plném rozsahu včetně úroků z prodlení.

Žalovaný byl v konečném důsledku povinen zaplatit nejen původní jistinu přesahující 145 000 Kč a poplatky ve výši 2 200 Kč, ale také smluvní úrok z úvěru za celé období a zákonný úrok z prodlení. K tomu přibyla povinnost nahradit náklady řízení přesahující 44 000 Kč. Celková suma tak několikanásobně převýšila původně půjčenou částku.

Případ je rovněž připomínkou, že postoupení pohledávky nemění její charakter ani promlčení. Ačkoli původní věřitel – banka – pohledávku v roce 2016 postoupil specializované společnosti, všechny právní účinky předchozích kroků zůstaly zachovány. Nový věřitel tak vstoupil do všech práv původního věřitele včetně běžících úroků.

Pro praxi z toho vyplývá jasné doporučení: ať už jste na straně věřitele nebo dlužníka, nikdy nepodceňujte význam právního poradenství u starších pohledávek. To, co se na první pohled jeví jako promlčený nárok, může být po důkladné analýze plně vymahatelné. A naopak – dluh, který považujete za dávno zapomenutý, se může náhle připomenout s plnou silou včetně úroků za celé roky.

Zdroj: Okresní soud ve Strakonicích, č. j. 7 C 165/2025-49