Rozvod manželství soud povolil i bez souhlasu manželky

Soud vyslovil rozvod manželství, ačkoli manželka nesouhlasila. Manželé spolu fakticky nežili nejméně čtyři roky a obava ze ztráty pobytu rozvod nezastavila.
Dva snubní prsteny na stole jako symbol pro rozvod manželství

Jihočeský soud nedávno rozhodoval o tom, zda je možný rozvod manželství, když s ním jeden z manželů výslovně nesouhlasí. Návrh podal manžel, manželka se mu bránila. Soud oba vyslechl a manželství nakonec rozvedl. Případ dobře ukazuje, co soud v takové situaci zkoumá a jaké argumenty u něj neuspějí.

Manželé spolu byli patnáct let. Podle manželky bylo prvních deset let spokojených. Potom spolu začali mluvit stále méně. Manžel v návrhu uvedl, že se odcizili, ztratili porozumění a mají neřešitelné neshody. Před soudem popsal, jak jejich společný život vypadá. Volný čas spolu netráví, přes týden pobývá kvůli práci mimo domov a domů jezdí jen na víkendy. Často se ani nepotkají. Každý z nich obývá v domě jiný pokoj a každý se stará sám o sebe. Podle manžela spolu jako manželé fakticky nežijí nejméně čtyři roky.

Mezi manžely docházelo i ke konfliktům. Manžel mluvil zhruba o čtyřech případech, kdy manželka volala policii. Manželka připustila dva takové případy. Uznala také, že každý z nich bydlel ve vlastním pokoji.

Manželka s rozvodem nesouhlasila. Tvrdila, že ji manžel pořád miluje, což on rázně odmítl. Uvedla, že má manžela ráda a chtěla by s ním žít. Když se jí soud zeptal, proč by rozvod neměl povolit, vysvětlila, že chce zůstat v České republice. Má tu trvalý pobyt, žije tu dlouho, má tu známé i děti a do země původu se vracet nechce.

Proč soud rozvod manželství povolil

Manželka je cizí státní příslušnicí. Soud proto nejdřív musel vyřešit dvě věci: zda vůbec smí o věci rozhodovat a podle jakého práva. Zákon o mezinárodním právu soukromém stanoví, že český soud může rozhodnout o rozvodu, když je aspoň jeden z manželů českým občanem, nebo když žalovaný manžel žije v Česku obvykle. Manžel je Čech a manželka tu dlouhodobě žije, takže pravomoc českého soudu byla jasná. Stejně tak se rozvod řídil českým právem. Pokud manželé nemají stejné občanství, rozhoduje právo státu, kde oba obvykle žijí, a tím je tady Česká republika.

Pak soud posoudil samotné manželství. Podle občanského zákoníku jde manželství rozvést, když je soužití „hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno“. Jinými slovy: manželství už funguje jen na papíře a nedá se čekat, že se to změní. Soud vycházel hlavně ze tří zjištění.

Zaprvé, manželé spolu nejméně čtyři roky fakticky nežijí, a to se shodovalo s výpověďmi obou. Zadruhé, soužití bylo v posledních letech konfliktní, což potvrdila i sama manželka, když připustila zásahy policie. Zatřetí, manžel o obnovení vztahu nestojí a v manželství zůstat nechce.

Klíčovou roli hrálo i to, jaké důvody manželka uvedla. Zákon chrání manžela, který se na rozvratu převážně nepodílel a kterému by rozvod způsobil „zvlášť závažnou újmu“, tedy mimořádně tvrdý dopad. V takovém případě může soud rozvod odmítnout, pokud mimořádné okolnosti mluví pro zachování manželství. Tato ochrana ale neplatí, když manželé spolu nežijí alespoň tři roky. Tady to byly čtyři. A navíc manželka takové důvody vůbec netvrdila. Její argumenty se týkaly pobytu v Česku, ne samotného manželství. Soud výslovně uvedl, že obava ze ztráty pobytového oprávnění není zvlášť závažnou újmou, a tedy ani zákonným důvodem, proč rozvod odmítnout.

Protože manželka žádný takový důvod neuvedla, soud ani nezkoumal, kdo za rozpad vztahu může. Příčiny rozvratu soud podle zákona hledá jen tehdy, když se na ně manžel, který rozvod nechce, výslovně odvolá. Náhradu nákladů řízení nedostal ani jeden z manželů.

Co z toho plyne pro vás

Rozvod, když druhý manžel nesouhlasí, je možný. Samotné „ne“ druhé strany rozvod nezastaví. Soud zajímá, jestli manželství ještě skutečně žije, a ne jen to, zda ho jeden z manželů chce na papíře udržet.

Rozhoduje hlavně faktický stav. Manželé mohou bydlet pod jednou střechou, a přesto spolu „nežít“. Soud se dívá, jestli sdílejí domácnost, volný čas a společné hospodaření, nebo jestli každý žije po svém. Samostatné pokoje, oddělené výdaje a život bez společného programu jsou silné signály rozvratu.

Důležitá je hranice tří let. Pokud spolu manželé nežijí aspoň tři roky, nesouhlasící manžel se už nemůže dovolávat ochrany kvůli zvlášť závažné újmě. Rozvod bez souhlasu manžela je pak výrazně snazší. Před uplynutím této doby se mu ten, kdo rozvod nechce, bránit může, ale jen ze závažných důvodů, které se týkají samotného manželství a jeho dopadů.

Pro manžele s různým občanstvím platí, že o rozvodu může rozhodnout český soud, když je jeden z nich Čech nebo když žalovaný manžel v Česku obvykle žije. Strach ze ztráty pobytu tu rozvod nezablokuje. Kdo se o své pobytové oprávnění obává, musí to řešit samostatně, mimo rozvodové řízení.

Pokud uvažujete o rozvodu, nebo se mu naopak chcete bránit, vyplatí se mít v ruce konkrétní fakta: od kdy spolu nežijete, jak vypadá vaše domácnost, jestli došlo ke konfliktům. Soud vychází hlavně z výpovědí obou manželů. Na podobné situace se zaměřujeme v oblasti Rodinné a dědické právo.

Manželství, které už dlouho existuje jen formálně, soud rozvede i proti vůli jednoho z manželů. Rozhodují roky odděleného života a skutečný stav vztahu, ne přání ho udržet z jiných důvodů. Pokud hledáte rozvodového právníka v Českých Budějovicích, obraťte se na nás.

Zdroj: Okresní soud v Prachaticích, č. j. 8 C 140/2025-28, rozhodnutí ze dne 26. 1. 2026; stav právní moci není z otevřených dat justice.cz známý; rozhodnutí může být změněno v odvolacím řízení.

Sdílejte tento příspěvek
https://www.reznicek.com/aktuality-z-jihoceskeho-kraje/rozvod-manzelstvi-9926c1ce

Potřebujete právní poradenství?

Jsme připraveni vám pomoci s jakýmkoli právním problémem. Neváhejte nás kontaktovat pro nezávaznou konzultaci.

Advokát podepisuje dokument při jednání s klientem u notebooku