Kdy se starosta stává osobně odpovědným za výroky na zastupitelstvu?

Okresní soud v Českém Krumlově se nedávno zabýval případem, který zásadně upřesňuje hranice odpovědnosti komunálních politiků za jejich veřejná vyjádření. Mezinárodně uznávaný sběratel umění a expert na podnikatelské projekty zažalovali starostu a místostarostu města za výroky pronesené na jednání zastupitelstva, které se týkaly kontroverzního nákupu sbírky ilustrací za 25 milionů korun. Žalobci požadovali veřejnou omluvu i finanční zadostiučinění s argumentem, že byli nařčeni ze spáchání podvodu.

Příběh začal v roce 2021, kdy město schválilo zakoupení unikátní sbírky téměř 600 ilustrací od třiceti evropských autorů. Podkladem pro rozhodnutí zastupitelů byla studie predikující roční návštěvnost 15 až 30 tisíc osob a znalecký posudek oceňující sbírku přesně na požadovanou kupní cenu jednoho milionu eur. Nová politická garnitura, která nastoupila po komunálních volbách v roce 2022, však záhy zjistila znepokojivé skutečnosti. Skutečná návštěvnost dosahovala pouhých 3 500 osob ročně, tedy zlomku původních předpokladů. Navíc se ukázalo, že sbírka pravděpodobně nesplňuje podmínky pro získání dotace z Akvizičního fondu Ministerstva kultury, s níž původní projekt počítal.

Na jednání zastupitelstva v srpnu 2023 místostarosta prezentoval analýzu situace a starosta následně vyjádřil své znepokojení slovy, že zastupitelé, kteří hlasovali pro koupi, mohli být uvedeni v omyl. Použil formulace jako „nabývám dojmu" nebo „spatřuji podezření" v souvislosti s možným podvodným jednáním. Právě tyto výroky se staly předmětem žaloby na ochranu osobnosti.

Rozhodující kritérium: exces z výkonu funkce

Soud při posuzování případu vycházel z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, podle které je pro dovození osobní odpovědnosti představitelů obce za jejich výroky nezbytné prokázat takzvaný exces. Ten by nastal pouze tehdy, pokud by žalovaní sledovali vlastní soukromý zájem, jejich výroky by byly vedeny úmyslem způsobit újmu, nebo by použili vulgární či krajně nepřiměřené formulace.

Žádná z těchto podmínek splněna nebyla. Soud konstatoval, že vyjádření obou žalovaných splňují bezezbytku atributy místní, časové a věcné souvislosti s majetkovými záležitostmi města. Jejich zjevnou snahou bylo upozornit na závažné problémy, které se projevily v hospodaření města v souvislosti s nákupem sbírky. Tato závažnost přitom nebyla v průběhu řízení nikterak zpochybněna.

Zajímavé je, že následné policejní vyšetřování iniciované anonymním trestním oznámením skutečně potvrdilo oprávněnost obav vedení města. Revizní znalecký posudek označil původní ocenění sbírky za nepřezkoumatelné a policejní orgán uzavřel, že se znalec dopustil trestného činu nepravdivého znaleckého posudku, byť jeho odpovědnost byla již promlčena. K trestnému činu podvodu nicméně nedošlo, neboť revizní posudek stanovil hodnotu sbírky jen s malou odchylkou od původní ceny.

Případ nakonec dospěl k oboustranně uspokojivému řešení. Kupní smlouva byla dohodou zrušena, město získalo zpět vyplacené prostředky a sběratel prodal sbírku soukromému investorovi za původně požadovanou cenu. Sbírka je nyní vystavena v prestižních výstavních prostorách, jak si její tvůrce původně přál.

Praktické dopady pro podnikatele a veřejné činitele

Rozhodnutí přináší důležité závěry pro obě strany případných sporů tohoto typu. Pro podnikatele a odborníky vstupující do obchodních vztahů s veřejnou správou z něj plyne, že kritika ze strany volených představitelů, byť ostře formulovaná, požívá zvýšené ochrany, pokud se týká nakládání s veřejnými prostředky a není vedena osobními pohnutkami. Ochrana dobré pověsti má v těchto případech své limity.

Pro komunální politiky a členy zastupitelstev rozhodnutí potvrzuje, že mohou otevřeně diskutovat o sporných majetkových transakcích obce, aniž by se vystavovali riziku osobní odpovědnosti za zásah do osobnostních práv. Klíčové je dodržet několik zásad:

• Vyjádření musí souviset s výkonem veřejné funkce a sledovat veřejný zájem
• Je vhodné používat formulace naznačující subjektivní hodnocení situace
• Kritika musí být věcná a podložená faktickými zjištěními
• Je třeba vyvarovat se vulgárních nebo osobně útočných výrazů

Soud rovněž odmítl argument žalobců, že zařazení sporného bodu na program jednání bez předchozího rozeslání podkladových materiálů představovalo exces. Konstatoval, že finální verze programu byla zastupitelstvem jednomyslně schválena a že předmětem hodnocení mohou být pouze samotné výroky, nikoliv procedurální kroky předcházející jejich pronesení.

Tento případ ilustruje křehkou rovnováhu mezi ochranou osobnostních práv a svobodou politické debaty o nakládání s veřejnými prostředky. Pro všechny aktéry podobných situací je zásadní uvědomit si, že intenzivní veřejná kontrola investičních rozhodnutí samospráv je legitimní součástí demokratického procesu, a to i tehdy, když její důsledky mohou být pro dotčené osoby nepříjemné.

Zdroj: Okresní soud v Českém Krumlově, sp. zn. 2 C 19/2025