Kdy čekání na urgentním příjmu není zásahem do vašich práv

Okresní soud v Českých Budějovicích nedávno rozhodoval o případu, který by mohl zajímat každého, kdo někdy čekal na urgentním příjmu nemocnice. Pacientka se domáhala omluvy a finančního zadostiučinění ve výši 100 000 Kč s tvrzením, že jí nemocnice neposkytla zdravotní péči po dobu více než osmi hodin. Realita však byla podstatně složitější.

Žalobkyně trpěla dlouhodobými zdravotními problémy včetně hypokalémie, která u ní způsobovala kolapsové stavy. V inkriminovaný den byla záchrannou službou převezena na urgentní příjem celkem třikrát. Při prvním přijetí ve 12:44 jí byly okamžitě změřeny vitální funkce, které byly zcela standardní. Byla umístěna na monitorované lůžko a zařazena do systému třídění pacientů podle závažnosti stavu – takzvaná triáž.

Jak funguje systém triáže na urgentním příjmu

Soud se podrobně zabýval fungováním oddělení urgentního příjmu. Pacienti jsou při přijetí rozděleni do pěti kategorií podle závažnosti zdravotního stavu. Jednička znamená bezprostřední ohrožení života, pětka představuje pacienta, jehož ošetření snese odkladu. Žalobkyně byla zařazena do kategorie čtyři – tedy jako stabilní pacient bez akutního ohrožení. Důležité zjištění soudu: samotný fakt, že pacienta přiveze záchranná služba, automaticky neznamená přednostní ošetření.

Lékař byl připraven pacientku ošetřit již v 16:35 – tedy po přibližně 3,5 hodinách od přijetí. Mezitím ošetřoval pět dalších pacientů včetně pacienta s akutní leukémií vyžadujícího krevní transfuzi. Jenže žalobkyně v tu chvíli již na oddělení nebyla. Svévolně odešla, aniž by informovala personál. Poté byla ještě dvakrát přivezena záchrankou, jednou znovu okamžitě utekla. Teprve při třetím přijetí v 19:25 byla řádně vyšetřena, dostala infuzi draslíku a její stav se zlepšil.

Pikantním detailem případu byla věta, kterou pacientka pronesla na tísňovou linku policie: „No to já nevyřeším s personálem nemocnice, leda je sem půjdu vystřílet." Za tento výrok byla trestně stíhána, byť byla pro nepříčetnost shledána trestně neodpovědnou.

Co z případu plyne pro praxi

Soud žalobu zcela zamítl a stanovil jasná pravidla: Čekání na urgentním příjmu samo o sobě není zásahem do práva na zdraví ani do lidské důstojnosti. Nemocnice postupovala správně – ihned změřila vitální funkce, monitorovala pacientku na lůžku, zdravotní sestra její stav pravidelně kontrolovala. Časová prodleva před ošetřením lékařem byla způsobena objektivními okolnostmi – vytížeností oddělení a nutností přednostně ošetřit vážněji nemocné pacienty.

Soud zdůraznil, že pacient, který opakovaně a dlouhodobě využívá urgentní příjem pro chronické obtíže, musí být srozuměn s tím, že jeho ošetření může být odloženo ve prospěch akutnějších případů. Urgentní příjem ze své podstaty slouží k poskytování akutní péče při ohrožení zdraví nebo života, nikoli k řešení dlouhodobých zdravotních problémů.

Významný je také závěr o promlčení. Žalobkyně původně požadovala zadostiučinění 20 000 Kč, později žalobu rozšířila na 100 000 Kč. Jenže to učinila až po uplynutí tříleté promlčecí lhůty. Soud jasně konstatoval, že rozšíření žaloby nemá zpětné účinky – promlčecí lhůta se staví pouze v rozsahu původně uplatněného nároku.

Žalobkyně byla navzdory své tíživé finanční situaci (byla z 80 % osvobozena od soudních poplatků) zavázána k náhradě nákladů řízení ve výši přesahující 70 000 Kč. Soud přihlédl k tomu, že některá její tvrzení se v průběhu řízení ukázala jako nepravdivá – například tvrzení o odebrání batohu s léky, které sama později vyvrátila.

Tento případ jasně ukazuje hranice právní ochrany pacientů. Právo na zdravotní péči neznamená právo na okamžité ošetření bez ohledu na závažnost stavu a situaci na pracovišti. Poskytovatel zdravotních služeb je povinen poskytovat péči na náležité odborné úrovni, ale s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti. A pacient, který chce žalovat nemocnici, by si měl dobře rozmyslet, zda jeho tvrzení odpovídají realitě – jinak riskuje nejen zamítnutí žaloby, ale i vysoké náklady řízení.

Zdroj: Okresní soud v Českých Budějovicích, rozsudek ze dne 31.7.2025