Seniorka podepsala darovací smlouvu, aniž věděla, co podepisuje

Jak snadno může člověk přijít o majetek v hodnotě milionů, aniž by o tom vůbec věděl? Případ, který řešil Okresní soud ve Strakonicích pod spisovou značkou 106 Nc 6001/2024, ukazuje, že k tomu stačí důvěra ve špatnou osobu, zhoršený zrak a jeden podpis na poště.

Žalobkyně, česká občanka žijící desítky let ve Spojených státech, zdědila po svém švagrovi nemovitosti v jižních Čechách – honosný rodinný dům, zahradní domek, bazén a pozemky. Dědictví bylo potvrzeno usnesením soudu počátkem roku 2023. Součástí dědictví byly i dva automobily a finanční prostředky přesahující 13 milionů korun. Žalobkyně se tak ze dne na den stala vlastnicí významného majetku v České republice, o který se potřebovala postarat na dálku.

A právě zde vstupuje do příběhu žalovaný – synovec žalobkyně. Nabídl se, že jí pomůže se vším potřebným: s prodejem aut, se správou nemovitosti, s úřady. Žalobkyně, která ho znala od dětství a chovala k němu přátelský vztah, jeho pomoc ochotně přijala. Netušila, že tato důvěra ji bude stát střechu nad hlavou.

Podpis, který změnil vlastníka

V létě 2023 žalobkyně přiletěla do Čech. Je třeba zdůraznit, že se jedná o ženu úctyhodného věku, která trpí závažným očním onemocněním – věkem podmíněnou makulární degenerací. Lékařské zprávy amerických oftalmologů potvrdily, že její nejlepší korigované vidění dosahuje pouhých 20/200 na obou očích. Jinými slovy: brýle jí nepomáhají a běžný text si přečíst nedokáže. Nemá řidičský průkaz právě kvůli zraku a při vyřizování jakýchkoli záležitostí je odkázána na pomoc druhých.

Žalovaný tohoto stavu využil. Opakovaně žalobkyni strašil tím, že zahradní domek na jejím pozemku není evidován v katastru nemovitostí, že jí hrozí vysoké pokuty a nařízení demolice. Žalobkyně z toho měla strach – a právě tento strach se stal nástrojem manipulace. Několik dní před odletem zpět do Ameriky ji syn žalovaného odvezl na poštu ve Vimperku. Žalovaný jí předložil dokument a řekl, ať to podepíše. Žalobkyně se domnívala, že podepisuje něco souvisejícího s legalizací zahradního domku. Ve skutečnosti uznala za vlastní svůj podpis na darovací smlouvě, kterou převáděla nemovitosti v hodnotě milionů korun na svého synovce – bezúplatně.

Na poště proběhl standardní postup ověření podpisu. Pracovnice přepážky, jak sama vypověděla u soudu, obsah listiny nezkoumá – pouze se zeptá, zda dotyčná osoba uznává podpis za vlastní. Žalobkyně řekla ano. Netušila, k čemu se tímto slovem zavázala. Pikantní je, že žalovaný si svůj podpis na téže darovací smlouvě neověřil – údajně si to „spletl" a ověřil podpis na jiné smlouvě, kde ověření nebylo potřeba.

Soud odhalil systém manipulace

Když se žalobkyně po návratu do Ameriky od příbuzných dozvěděla, že v katastru nemovitostí už figuruje jako vlastník její synovec, reagovala šokem a slzami. Podala žalobu na určení vlastnického práva a soud jí vyhověl.

Klíčovou roli v rozhodování soudu sehrály tyto skutečnosti:

• Lékařské zprávy jednoznačně prokázaly, že žalobkyně trpí závažnou oční vadou a není schopna si přečíst běžný text, natož právní dokument.
• Tvrzení žalovaného o „rekonstrukci na vlastní náklady" jako důvodu darování bylo vyvráceno. Z bankovních výpisů vyplynulo, že veškeré náklady na údržbu nemovitosti hradila žalobkyně ze svého účtu. Navíc se nejednalo o rekonstrukci, ale o běžné udržovací práce – sekání trávy, čištění bazénu, mytí fasády.
• Výpovědi svědků na straně žalovaného si vzájemně odporovaly v zásadních detailech – například kdy a za jakých okolností měla žalobkyně sdělit, že nemovitosti darovala. Dcera žalovaného si detailně pamatovala jednu konkrétní návštěvu, ale nebyla schopna uvést ani přibližné období dalších návštěv u otce v témže roce.
• Celkové chování žalovaného vykazovalo znaky systematického zneužívání důvěry. Den po připsání dědických prostředků na účet žalobkyně převedl žalovaný přes 13 milionů korun na svůj účet. Část sice vrátil, ale postupně z účtu žalobkyně odčerpal více než 6,8 milionu korun. Policie ČR proti němu zahájila trestní stíhání pro zvlášť závažný zločin podvodu.
• Žalobkyně nikomu jinému žádný zděděný majetek nedarovala – automobily chtěla prodat, majetek v USA prodávala, vlastní dceři, která se o ni v Americe stará, nepřevedla nic.

Soud aplikoval § 555 a § 556 občanského zákoníku a zkoumal skutečnou vůli žalobkyně. Dospěl k jednoznačnému závěru: vůle žalobkyně nikdy nesměřovala k darování nemovitostí. Žalobkyně byla přesvědčena, že podepisuje dokument související se zápisem zahradního domku do katastru. Soud rovněž konstatoval, že jednání žalovaného bylo v rozporu s dobrými mravy, a darovací smlouvu proto posoudil jako absolutně neplatnou podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku.

Tento případ je varovným signálem pro každého, kdo spravuje majetek starších příbuzných nebo obchodních partnerů. Ukazuje, jak snadno lze zneužít důvěru člověka se zdravotním omezením a jak důležité je, aby při podepisování zásadních dokumentů byla přítomna nezávislá osoba, případně právní zástupce. Ověření podpisu na poště neznamená ověření toho, že podepisující rozumí obsahu listiny – a právě tento rozdíl může rozhodnout o milionech.

Pro podnikatele a vlastníky nemovitostí z toho plyne jasné poučení: pokud uzavíráte smlouvu s osobou vyššího věku nebo s osobou, u které existují pochybnosti o schopnosti porozumět obsahu dokumentu, trvejte na transparentním procesu – ideálně za přítomnosti advokáta obou stran a s řádným vysvětlením obsahu smlouvy. V opačném případě riskujete, že celá transakce bude prohlášena za neplatnou, a to i po provedení vkladu do katastru nemovitostí.

Zdroj: Okresní soud ve Strakonicích, sp. zn. 106 Nc 6001/2024